Tereza z Davle a Adolf Zika:

NEJEN O PROJEKTU GRANDHOTEL

11. 4. 2011
Mladou fotografku Terezu z Davle bude zpovídat kurátor její výstavy Grandhotel - módní fotograf Adolf Zika. V pondělí, 11. dubna 2011 v 19 hodin.

Fotogalerie

Adolf Zika napsal o Tereze z Davle a její výstavě Grandhotel:

...ve svém posledním autorském projektu nazvaném Grandhotel rozvinula na poli komorních aktů téma hotelu. Nenechte se zmást zprvu banálním vyzněním této látky. Hotel je totiž ztělesněním intimní atmosféry, symbolem klidného přístavu i vítaného mileneckého úkrytu. Hotel je ženská náruč i klín. Hotel je analogie ke všemu dobrodružství, erotice i lákavému tajemnu.
Proto nás ženy na Tereziných fotkách sledují a svádějí svou něžnou krásou i smyslným glamourem první republiky. Vypravěčem životních příběhů, které se schovávají za charismatickými pohledy žen a dívek jsou samotné stěny hotelu Evropa prosycené svou panoptikálně zašlou slávou. Výjimečný hotel se časem stane legendou stejně jako ženské tělo, které již dávno legendou je. Je osou, kolem které se točí vesmír.
Tereza z Davle své téma naplno využila. V přímočaré jednoduchosti tkví kouzlo a půvab jejích snímků, a to nejen díky užití analogového fotoaparátu a následnému ručnímu nazvětšování každého záběru, které autorka nepochybně bravurně ovládá, ale především díky jejímu oku.

Celý kurátorský text o výstavě Grandhote ZDE

Tereza z Davle se narodila v roce 1975 v Hořicích. Ve fotografii je autodidakt, učí se z knih, od svých fotografických kolegů ale především vlastní prací. Dokonalá technika není jejím cílem ani prostředkem vyjádření. Naopak, v nedokonalosti (rozmazané snímky, fotografie s velkým zrnem) spatřuje větší kouzlo a větší možnost zachycení autentické atmosféry než u dokonalých, ale sterilních snímků. Tomu odpovídá její přístup k technice: při práci ji používá minimálně - stativ, pouze když je to opravdu nutné, nepracuje s profesionálními blesky. Jak sama říká, netahá světlo za modelkami, ale modelky za světlem.

Fotografuje  analogovými aparáty Canon a Pentax 6x7 na černobílý film. Své snímky pak sama zvětšuje. Zdlouhavost a náročnost ručního zvětšování už odvedla většinu fotografů k digitálnímu fotoaparátu, jí však naopak pořád dává smysl. To „cachtání ve vývojce“, jak sama hodiny v temné komoře označuje, dává jejím fotorafiím kouzlo na první pohled nezaměnitelných ručních zvětšenin.

Tereza z Davle dává přednost přirozenosti – jak ve volbě světelných podmínek, tak při výběru svých modelek. Fotografuje své kamarádky, sousedky, dívky, které se  nepohybují ve světě modelingu, ale mají v sobě něco krásného, co Tereza umí vidět – ať je to tělo, jeho část (nohy, vlasy, prsa) nebo schopnost přirozeného výrazu.


 

Mám zájem dostávat nejnovější informace na e-mail.

Leica Gallery Prague je součástí mezinárodní sítě Leica galerií.