Exponáty pro výstavu “Marie Šechtlová: Fotografie 1960-70 v Leica Gallery Prague byly vybírány tak, aby vyzdvihly největší průlom do umění fotografie, který se během 50. a 60. let udál. Je jím uznání momentky za dílo nesoucí autorské poselství. Dříve býval letmý záběr — a nejen teoretiky — nahlížen jako obyčejný mechanický odlesk zobrazené scenérie a v důsledku toho se očekávalo laboratorní či jiné přetváření civilní vizuální zkušenosti. Alespoň od těch, kteří chtěli náležet k oficiálním uměleckým profesionálům. Ostatně i dnes zdůrazňují ambicióznější tvůrci míru počítačového přepracování snímků. Výstava se tedy snaží úročit nejenom autorčino výtvarné nadání, ale i její postřeh, díky němuž patří k nejúspěšnějším fotografkám poezie všedního dne. Jakožto bytostně pozitivní typ k tomu měla i další nezbytné předpoklady, o čemž vypovídají nejenom její vlastní práce, ale také monografií převzaté „naučení o stopování“. Celé je neseno šťastnou letorou Marie Šechtlové a místy přechází ve výraz životní filozofie, založené na optimismu, smyslu pro humor, ale také na odhodlanosti, neústupnosti a sebevědomí.

Josef Moucha, kurátor výstavy