Válku fotit nejel. Přesto nebo spíš právě proto jsou jeho fotografie tím nejupřímnějším a nejopravdovějším dokumentem života těch, kteří si válku nevybrali a přesto v ní musejí žít. Obyčejných lidí. Fotografie plné emocí, strachu, života ve své surovosti a obyčejnosti i výčitek v očích všech, kdo se ten den v Kábulu probudili ještě živí. Fotografie dětí, které zestárly příliš rychle na to, aby měly šibalské něbo dětské tvářičky. Fotografie kluků, co vyplavují emoce u fotbálku. Obrazy žen, jejichž tváře sotva kdy uvidíme, mužů, kteří nemají na radost čas. Vojáků i poťouchlých starců…

„Každý den jsem měl upřímnou radost z fotografií, které se mi podařily, umocněné smutkem z toho, co jsem viděl. Kábul byl tehdy uprostřed války, lidé měli ale jiné starosti, ty nejzákladnější. Chtěli se najíst, napít, chtěli si zatopit. A to bylo a je moje poselství fotek z Kábulu “I tady žijí lidé”, říká fotograf Jiří Turek.

Ačkoliv se vznik fotografií datuje do roku 2011, dvacet velkoformátových fotografií kábulských obyvatel rezonuje dnes víc, než kdykoliv jindy.

Karolina Kovářová

Jiří Turek (*3.5.1965)

Volné tvorbě se věnuje posledních 30 let. Za tu dobu nasbíral ohromné množství zkušeností a získal pro svoji práci velký nadhled, preciznost a řemeslnou dokonalost. Kromě portrétní, reportážní a komerční fotografie se vrací k původním základům černobílé fotografie a objevuje různé „zapomenuté“ techniky, především technologii „lithprints“. Pro prestižní magazíny realizuje titulní strany, módní editorialy, vytváří obaly CD. Je známý také díky fotografiím pro úspěšné reklamní kampaně.

(www.jiriturek.com)