Rok 1989 byl přelomem nejen pro Polsko a celý náš region, ale také pro Krzysztofa Millera. Z amatérského fotografa, který dokumentoval demonstrace Nezávislého svazu studentů, se stal profesionálním fotoreportérem jednoho z nejdůležitějších deníků ve svobodném Polsku. Dokumentoval společenské a politické změny v Polsku, průběh sametové revoluce v Československu a krvavý převrat v Rumunsku.

V letech 1990–2008 zachytil řadu válečných konfliktů, oběti masakrů a hladu. Byl na téměř 60 zahraničních cestách, na řadu míst se vracel několikrát. Fotil mj. v Rumunsku, Iránu, Gruzii, Náhorním Karabachu, Bosně, Chorvatsku, Tádžikistánu, Afghánistánu, Kambodži, tureckém Kurdistánu, Abcházii, JAR, Čečensku, Rwandě, Burundi, Zairu, Kosovu, Kongu, Iráku, Ugandě, Jižním Súdánu a Keni.

Krzysztof Miller zvěčnil přelomové okamžiky a hlavní konflikty 20. století – o tom vyprávějí fotografie na výstavě. Snímky představují nejen obraz současného světa, ale také vnímavého a výjimečného fotoreportéra, který díky své citlivosti dokázal zachytit obyčejného člověka a jeho každodennost.

Demonstrace, velké události, války. Krzyszof se stal skutečným fotoreportérem, spojoval touhu po adrenalinu s chladným kalkulem profesionála. Jeho fotky nejsou kanonické, spíše nezvykle naléhavé. Informují o tom, co se právě děje, ale jsou zároveň nezapomenutelné. Krzysztof se nepokládal za umělce, fotoreportáž měla dokumentovat a ne tvořit novou skutečnost. V práci byl klidný, soustředěný, sebejistý – ale také plný úcty k lidem, které fotil. Nesmělý introvert, jak o sobě sám mluvil, dokázal svým fotoaparátem dodat váhu každému příběhu. Plnil záběry štěstím i neštěstím, díval se do očí obětem válek i králům života.

Krzysztof Miller dostal v roce 1989 svou šanci a nepromarnil ji. Jeho snímky to nejsou jen fotografie, ale především historie.

Byl zvědavý, chtěl být lidem blízko. I když někdy stál  trochu bokem, tak jen proto, aby viděl víc. „Jestli chceš fotit, neboj se toho,” říkal.

 Waldemar Gorlewski, Beata Łyżwa-Sokół, Katarzyna Puchalska, kurátoři výstavy

Narodil se ve Varšavě 25. března 1962. Vystudoval gymnázium Štěpána Bátoryho, byl šestnáctinásobným mistrem Polska ve skocích do vody z trampolíny a věže (1976–1986). Od roku 1981 studoval na Fakultě tělovýchovy a sportu ve Varšavě.

Spolu s Robertem Brylewským a dalšími byl jedním ze zakladatelů punkového hnutí v Polsku. Ještě v době gymnaziálních studií začal spolupracovat s protikomunistickou opozicí. Po vzniku Solidarity v srpnu 1980 spoluorganizoval Akademické hnutí obnovy na varšavských gymnáziích. V roce 1982 byl zatčen a uvězněn. Po propuštění se znovu zapojil do protirežimních akcí, fotil demonstrace a roznášel týdeník Tygodnik Mazowsze.

Od roku 1986 spolupracoval s Přehledem agenturních zpráv a Nezávislou fotografickou agenturou Dementi. Svoje snímky publikoval v samizdatovém tisku. V roce 1988 se stal fotoreportérem Nezávislého sdružení studentů, který ho akreditoval na jednání opozice a komunistické vlády u tzv. Kulatého stolu.

Od roku 1989 byl fotoreportérem deníku Gazeta Wyborcza. Dokumentoval společenské a politické změny v Polsku, sametovou revoluci v Československu a krvavý převrat v Rumunsku. V letech 1990–2008 pracoval jako fotoreportér v Rumunsku, Iránu, Gruzii, Náhorním Karabachu, Bosně, Chorvatsku, Tádžikistánu, Afghánistánu, Kambodži, Burundi, Zairu, Kosovu, Kongu, Iráku, Ugandě, Jižním Súdánu nebo Keni. Řadu let trpěl posttraumatickým syndromem.

Jeho fotografie publikovala média po celém světě. V roce 2000 byl členem jury prestižní fotografické soutěže World Press Photo. V letech 2008–2011 studoval na Státní vyšší filmové, televizní a divadelní škole v Lodži na katedře Fotografie. V roce 2013 nakladatelství Znak publikovalo vzpomínky Krzysztofa Millera 13 válek a jedna. Skutečný příběh válečného reportéra.

V roce 2014 mu prezident Bronisław Komorowski udělil Rytířský řád znovuzrození Polska.  V roce 2015 zahájil Krzysztof Miller ve Svazu polských uměleckých fotografů autorskou výstavu Nerozhodující moment, která téměř dva roky putovala po celém Polsku. Byl laureátem mnoha ocenění v soutěžích Grand Press Photo a BZ WBK Press Photo.

Zemřel 9. září 2016.

Waldemar Gorlewski – fotograf a fotoeditor, kurátor fotografických výstav.  Autor fotografií pro média i řadu knih, mj. pro historické průvodce Řím a jeho černá aristokracie Wojciecha Ponikiewského nebo Barcelona. Město. Lidé. Kniha a Praha. Magické město Marka Pernala. Řadu let vedl fotografické oddělení deníku Gazeta Wyborcza a fotografickou agenturu Agencja-Gazeta.

Beata Łyżwa-Sokół – od roku 2016 vedoucí fotografického oddělení deníku Gazeta Wyborcza a fotografické agentury Agencja-Gazeta, kde od roku 2006 působila jako fotoeditorka. Autorka textů o současné fotografii, zpráv z festivalů a rozhovorů s fotoreportéry, publikovaných v měsíčníku Pozytyw, deníku Gazeta Wyborcza a v jeho příloze Duży Format. Tři roky je porotkyní soutěže Grand Press Photo, v roce 2018 spoluzaložila s Jerzym Wójcikem, vydavatelem Gazety Wyborczé, Soutěž Krzysztofa Millera za odvážný pohled .

Katarzyna Puchalska – od roku 2008 působí ve varšavské městské kulturní instituci Dom Spotkań z Historią, řadu let koordinuje varšavské oslavy výročí svobodných voleb 4. června 1989 (Wyłącz system, Wybraliśmy wolność). Kurátorka výstav Krzysztof Miller. 1989 a Przełom w kadrze.1989, autorka scénářů a producentka hudebních, vydavatelských, filmových a divadelních projektů.

Polský institut v Praze
Knihovna Václava Havla
Dom Spotkań z Historią
Agencja Gazeta

Projekt byl podpořen Česko-polským fórem Ministerstva zahraničních věcí ČR.

 Výstava je jednou z oficiálních doprovodných akcí  oslav 17. listopadu 1989 – Korzo Národní.