Dvě desítky fotografií, které Tono Stano vybral z tvorby posledních třiceti let, jsou unikátním, neboť barevným svědectvím o experimentu, kdy dosavadní dominanty, tedy tvar a světlo, doplňuje autorův průzkum vztahů mezi barvami.
Přičemž ojedinělé pokusy o práci s barvou, roky skryté ve fotografově archivu, a jeho nejnovější snímky jsou vystaveny společně poprvé.
Nebyl by to Tono Stano, kdyby i tenhle svět neovládala žena. Dostavila se i kráska z proslulé fotky Smysl, kterou tvůrce oblékl do barevných šatek. A i ten jarní lísteček zvěstující čáry máry přírody stejně nejvíc ze všeho připomíná alfu i omegu živočišného vesmíru, ono krvavé a kluzké ústí strojovny zrození.
Skládačka oplývá dějem, je to hra, kdy duch světa nevědomí (Oko za oko) ohledává průduchy, které mu poskytnou kyslík k dalšímu letu. Modelka si hřeje tvář o oheň. Střeží kult, anebo se ho chystá fouknutím zničit? Dost možná se ale vznítí podlaha a bude po modelce. Snad fotograf zkoumá i cosi, co zbude po lidech (Mentor). Není v tom ale ani za mák karatelství, autor se dopouští spíš pobaveného údivu.
Všechno v barevném světě na sebe navazuje. Nymfy čeřící vodu (Férie) z roku 1994 jsou příznaky posedlosti, která se projeví až v cyklu Lesní práce o mnoho let později. Tehdy si fotograf a jeho modely hráli se živly kdesi v povodí Odry.
V ateliéru ovšem vznikla Má vlast (2012). Dívka připravená ke zhanobení? Podezírat Stana z politické agitky by ale byl omyl astronomických rozměrů. V trikolóře z masa je tolik napětí, že se z pokořující pozice vymrští okamžitě.
Hra, nástroj, kterým Stano nejčastěji ohledává svět, neuhýbá ani před smutkem či prohrou. Demiurg si ale vždy uchovává odstup a samozřejmě spoustu něhy: nehodlá nás, diváky, vydat černotě a depresi.
Jeho dílo totiž popohání kupředu Euforios, bůžek duševního stavu zvaného štěstí, kterého není při lidských činnostech běžně dosahováno. A který oživující naději vnímá nejen v uhrančivém třepotu barev, ale v každém příštím pohybu.

Jáchym Topol

Tono Stano je charakteristický svou typickou černobílou tvorbou v oblasti aktu a portrétu, nebrání se však ani experimentům či ojedinělým a netypickým směrům. V průběhu své umělecké činnosti pracoval vedle své černobílé tvorby i na barevném pojetí děl. Návštěvníkům se tudíž poprvé otvírá možnost projít vývojovou etapou barevné tvorby Tona Stana na jednom místě. Seznámit se s jeho prvotními, konceptuálně laděnými fotografiemi až po díla s jasně definovaným a pro Tona Stana charakteristickým rukopisem.

Tono Stano patří mezi špičku současných česko-slovenských fotografických tvůrců, kterým se podařilo získat respekt nejen v rámci České republiky a Slovenska, ale i v zahraničí. V letech 1975 – 1979 vystudoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Bratislavě a následně v roce 1986 absolvoval Filmovou akademii múzických umění (FAMU) v Praze. Od tohoto roku také pracuje jako nezávislý umělecký fotograf. Žije a pracuje v Praze. Jeho fotografie jsou vyhledávány nejen privátními sběrateli, ale jsou součástí i řady veřejných sbírek v České republice i v zahraničí. Uspořádal mnoho samostatných i skupinových výstav v prestižních výstavních prostorách po celém světě.

Reportáž v Událostech ČT

Rozhovor s Tonem Stanem pro Český rozhlas 3

Tono Stano o výstavě v Leica Gallery Prague

13.05.2013 – Beseda s Tonem Stanem nad jeho uměleckou tvorbou. Začátek v 19 hod, vstup zdarma, rezervace nutná na lgp@lgp.cz
16.05.2013 – “Tělo jako barevná krajina”. Výtvarná dílna pro děti a mládež.