Renovace starých parních lokomotiv je náročný koníček. Plný rzi, sazí, mazutu a těžké práce.
V hradeckém depu funguje parta pana Turka od devadesátých let. Jejich čas se ale chýlí ke konci a až dokončí práci na poslední lokomotivě, dveře depa se zavřou na trvalo. Poslední z příběhů věku páry.

Petr Machan, autor

(CV) Petr Machan (*1982) je současný, veskrze nezávislý dokumentární a umělecký fotograf. Ke své profesi se dostal oklikou – přes poezii. Fotografie je pro něj zároveň koníčkem i denním chlebem a jeho duše básníka, už nehledající slova, si postupně našla cestu i do jeho obrazového vyjadřování.
Léta se prezentoval blogem pouliční fotografie a pracoval – a stále pracuje – na řadě tematických projektů, ať už autorských, nebo ve spolupráci s kolegy z Verum Photo, fotografického spolku, jehož je dlouholetým členem. Společně si vydali obsáhlou knihu fotografických esejů.

Někdy s vášní hledá alternativní postupy v temné komoře, jindy se vrací ke kořenům analogové fotografie. A pak zase, jen s malým digitálním fotoaparátem, bloudí krajinou a téměř deníkovou formou zaznamenává své myšlenky.
Témata jeho cyklů se proměňují, nikdy však nekloužou po povrchu – vybízejí diváka k nahlédnutí, konfrontují ho se způsobem, jakým sám vypráví příběhy. Ve fotografické sérii Rozbité odhaluje skutečné pocity dnešních žen ze střední a východní Evropy, zatímco v Posledních mužích páry sleduje stopy světa, který pomalu mizí.

Kevin V. Ton