Výstava v kavárně

Seakayak - Mořské toulání | Martin Bouzek

4. 3. 2025 - 21. 4. 2025

Martin Bouzek (*1977 v Praze) je dokumentární fotograf a člen spolku VERUM PHOTO, patří mezi milovníky černobílé fotografie.

Jeho cesta k fotografii začala na střední škole darem filmové zrcadlovky k narozeninám. Fotil především na svých cestách po Asii a časem začal spolupracovat s časopisem Photo life. Po několikaleté sportovní pauze propadl fotografii a pochopil, že pro kvalitní snímky se stačí pouze rozhlédnout a není třeba vyhledávat exotické destinace. Další z životních nutností je mu voda. S foťákem po ruce sjiždí s věrnými kamarády řeky divoké i málo dostupné.
Seakayak – mořské toulání je foto esej doplněná textem Petra „Snížáka“ Snížka, šéfredaktora časopisu Pádler:

Seakayaking?

Úzká loď ladných tvarů s ostrými špicemi trčícími vysoko nad hladinu. Na palubě náhradní pádlo, vodotěsný vak, příruční lahev s pitím a další nezbytnosti. Pod kajakem blankytně modrá voda skrz kterou je vidět na dno. I do hloubky několika metrů. Na otevřenějším moři pak temně modrá hlubina. Nocování pod širákem na písečných plážích, vaření na ohni, …
Romantická představa, že ano? Ale jaký je seakayaking doopravdy?
Hodina příprav, než se člověku podaří nasoukat vše potřebné do vodotěsných vaků a potom do nákladních komor lodi. Pětadvacetikilová loď s podobně těžkým nákladem. Potom nasednout a…
„Kam jedeme, Bouzíno?“
„Já myslím, že támhle na ty baráky v dálce.“
„Jak je tam ten červenej maják?“
„No tam někam. Odhaduju to tak na tři kilometry. No spíš… Tři a půl. Čtyři. Maximálně.“
Potom člověk zapíchne špici kajaku do směru jízdy a pádluje. A pádluje. Chvíli si povídá s tím, kdo pádluje vedle něj, ale u toho pořád pádluje. Za čas zjistí, že se to tak rychle nepřibližuje a potom už je rád, že dorazil k prvnímu záchytnému bodu. Vyleze z lodi, protáhne nohy a naplánuje co dál.
Další záchytný bod. A situace se opakuje. Pádluje… a opět pádluje. Večer Adventure Menu, rychlá koupel v moři a jdeme spokojeni spát.
A další den? Asi každý uhodne, jak vypadá. A my volové to zbožňujeme. Proč? Možná právě proto, že to nejde popsat, to se musí jedině prožít.


Fotogalerie