Galerie
Leica Gallery Prague
Leica Gallery Prague je obecně prospěšná společnost, působící v České republice od roku 2002. Galerie vstoupila do povědomí veřejnosti prezentací řady světově známých fotografů: Mary Ellen Mark, Elliotta Erwitta, Antona Corbijna či Helmuta Newtona. Leica Gallery Prague působila nejprve na Nejvyšším purkrabství Pražského hradu. Později galerie cestovala ve speciálně upravených železničních vagónech po České republice i po Slovensku. Tímto způsobem LGP představila široké veřejnosti výstavy Sebastiãa Salgada, Antonína Kratochvila či Wima a Donaty Wenders.
Od roku 2008 působí LGP ve Školské ulici 28 v centru Prahy. Zde nabízí vše, co patří ke standardu dobrých galerií: vedle výstavního prostoru tu funguje i galerijní kavárna a obchod, který nabízí především knihy a časopisy, věnované fotografii.
Dramaturgický plán výstav Leica Gallery Prague na r. 2012
FRAME 011
13. 1.—4. 3. 2012
Soutěže Frame se již tradičně účastní soutěžící z řad mladých fotografů a studentů uměleckých škol z České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. FRAME vstoupil do sedmého ročníku se zásadní změnou soutěžních pravidel – byly zrušeny obvyklé tři soutěžní kategorie, soutěžící tedy nejsou tematicky omezeni. Výstava byla opět sestavena z výběru nejlepších děl, vybraných soutěžní komisí, v jejímž čele stál fotograf Ivan Pinkava.
Andreas H. Bitesnich — Deeper Shades New
York
9. 3.—29. 4. 2012
Rakouský fotograf Andreas H. Bitesnich (1964) získal světoznámé renomé především díky fotografii aktů a módy. Jeho snímky se vyznačují perfektním zpracováním a obrazovou čistotou, spojují harmonii a rovnováhu s určitým napětím. Fotografie Andrease Bitesnicha jsou publikovány v předních evropských časopisech. Doposud vydal jedenáct monografií (např. Polanude, Woman, Travel, India). Výstava New York přiblíží architekturu i atmosféru „velkého jablka“ očima jednoho z nejuznávanějších soudobých evropských fotografů.
Jan Lukas — Newyorský deník
4. 5.—17. 6. 2012
Jan Lukas (1915) patří k průkopníkům moderní české fotografie a filmu. Proslavil se zejména dokumentárními snímky, ale jeho
tvorba sahá od krajinářských fotografií přes reportáže až k portrétu. Během své
profesionální dráhy fotografa stál u zásadních okamžiků československé
historie. Fotografoval prezidenta Edvarda Beneše v době mnichovské dohody,
mobilizaci, nacistickou okupaci, osvobození, nástup komunismu i padesátá léta.
Z těchto snímků vzešel zásadní cyklus “Pražský deník” (1938–1965). Po emigraci
v roce 1965 nesměl být Jan Lukas v Československu publikován. V americkém exilu
vytvořil např. cykly fotografií “Ostrované” nebo “New York – Pompeje”. Zemřel v New Yorku roku 2006.
Antonín Kratochvíl — Domovina
22. 6.—2. 9. 2012
Narodil se v roce 1947
v Lovosicích, v roce 1967 odešel do zahraničí. Vystudoval Akademii Gerrita Rietveltda
v Nizozemí. V roce 1972 odjel do Spojených států amerických, kde
fotografoval pro prestižní noviny a časopisy. V polovině sedmdesátých
let se vydal do východního bloku a dvacet let zachycoval život za železnou
oponou (také v Československu) i život po jejím pádu. V prosinci
1997 o tom vydal knihu Broken Dream: Twenty Years of War in Eastern Europe
(Rozbitý sen: 20 let války ve východní Evropě). Za podobiznu Williama Dafoe
dostal v roce 1997 první cenu World Press Photo v kategorii portrétů.
V roce 2000 se stal zakládajícím členem Agentury Sedm (VII Photo Agency).
Jako žurnalista pracoval na místech válečných konfliktů, zaznamenával
i genocidu v Zaire a Rwandě, utečence v Bosně
i v Afghánistánu, oběti epidemie AIDS v Zimbabwe a pašeráky
drog v Guatemale. V roce 2002 získal cenu World Press Photo
v kategorii Hlavní zprávy za snímek obchodníků s narkotiky ve vězení
v Barmě.
V posledních letech se Antonín Kratochvíl systematicky věnuje mizející
přírodě a kulturám. Za jeden ze snímků - fotografii konžské ženy
prodávající maso ulovených zvířat - získal cenu World Press Photo
v kategorii Příroda a životní prostředí. V dubnu 2005 vydal
knihu Vanishing (Mizející) zachycující ničení přírody, která obdržela ve USA
titul nejlepší knihy roku v kategorii dokumentární fotografie.
Československý sociální dokument 1920–1950
7. 9.—28. 10. 2012
Výstava představí sbírku jedenácti českých a slovenských autorů, kteří tvořili v meziválečném a poválečném období. Zastoupeni budou Tibor Honty, Irena Blühová, Oldřich Straka, Karol Aufricht, Ilja J. Marko, Josef Kubin, Ján Halász, Sergej Protopopov,
Josef Zeman, Karel Hájek a Viliam Tóth. Soubor tvoří ucelený přehled žánru sociální fotografie v Československu a v minulých čtyřiceti letech z ní byly zapůjčeny fotografie pro mnoho zahraničních i domácích výstav. K největším prezentacím patří celosvětová výstava sociální fotografie Camera as Weapon (Museum of Photographic Arts, San Diego, California, USA) v roce 1993, kde bylo vystaveno několik desítek fotografií z této kolekce, a zásadní výstava A Hard, Merciless Light: Worker-Photography Movement 1926–39 v roce 2011 v Museo Nacional Centro de Arte Reina Sofia v Madridu, kam byly zapůjčeny téměř dvě desítky fotografií. V kolekci jsou zastoupeny vintage printy i pozdější autorské zvětšeniny.
WOWE — Portraits
2. 11.—6. 1. 2013
Německý fotograf Wolfgang Wesener (1960), známý pod uměleckým jménem WOWE, začal fotografovat již během svých studií v Essenu (1981–84). Zpočátku pracoval pro hudební časopis Spex, v roce 1984 se přestěhoval do New Yorku, kde asistoval Hansi Namuthovi a Evelyn Hofer, kteří fotografovali newyorský noční život pro Details Magazine. V roce 1986 začala jeho dvacetiletá spolupráce s přílohou Frankfurter Allgemeine Zeitung. Od roku 1990 působil v Itálii, kde pokračoval v práci pro mezinárodní časopisy a na vlastních projektech. V současné době žije v New Yorku. Mezi jeho stěžejní díla patří soubor černobílých a barevných portrétů významných osobností z oblasti literatury, hudby, sportu apod. Při jejich tvorbě se plně uplatnila schopnost autora vystihnout charakter portrétovaných osob bez použití složitých aranžmá.
