Milota Havránková (*1945) patří k první československé generaci vysokoškolsky vzdělaných profesionálních fotografů, kteří koncem 60. let minulého století absolvovali studijní obor výtvarné fotografie na pražské FAMU u profesora Jána Šmoka a doposud je jednou z nejdůraznějších experimentátorek v dějinách česko-slovenské inscenované fotografie. Pro její tvorbu je příznačná nejen pestrost technologických, formálních i myšlenkových přístupů, ale i široký záběr uměleckých disciplín počínaje designem a módou, přes knižní ilustrace, interiérové monumentální fotografie v architektuře, malbu, inscenovanou a výtvarnou fotografii až k experimentálnímu filmu. Od 80. let minulého století intuitivně předjímala zárodky počítačové a digitální obraznosti a na přelomu tisíciletí celkem přirozeně ve své tvorbě, ale i v pedagogické praxi, reagovala na nástup nových médií. Po roce 1991 nastoupila na VŠVU v Bratislavě a v průběhu dvou desetiletí pomáhala vytvářet a naplňovat vize o fungující, systematické a konstruktivní výuce fotografické tvorby. Svým pedagogickým i uměleckým působením tak pomohla nasměrovat oblast tvůrčí fotografie a uměleckého vzdělávání k jeho současnému, dnes již zcela respektovanému intermediálnímu zaměření, daleko přesahujícímu rámec fotografie.

Koncepce výstavního projektu je zaměřena na mapování klíčových posunů v jednotlivých obdobích a na uměleckých školách, především na vývoj média fotografie v kontextu aktuálních změn ve vizuálním umění. Výstava představuje díla jejích studentů, dnes významných osobností současné tvůrčí fotografie, kteří téměř bez výjimky zůstali výrazně aktivní i v pozici pedagogů na uměleckých školách a nadále přebírají po Milotě Havránkové pomyslnou štafetu v aktivní profilaci uměleckého vzdělávání u nás. Výstava prezentuje i díla mladé generace, která sice odvážně, ale stále s respektem k médiu fotografie, posouvá hranice fotografie dále k postkonceptuálním a intermediálním přesahům.

Anna Vartecká, kurátorka výstavy

TOMÁŠ AGAT BŁOŃSKI (*1975, Košice)

V roce 2010 ukončil doktorské studium fotografie na VŠVU v Bratislavě. V roce 2004 byl nominován na Cenu Oskára Čepana. V letech 2007-2010 vedl Katedru fotografie na Škole užitého výtvarnictví v Košicích a byl zakladatelem Ateliéru fotografie na Fakultě umění Technické univerzity v Košicích, kde v letech 2002-2010 také pedagogicky působil. Od roku 2010 pracuje na Akademii výtvarných umění (ASP) v Krakově na Fakultě grafiky, kde je od roku 2013 vedoucím Ateliéru fotografie II. Vyučuje také na Škole kreativní fotografie Krakovské umělecké školy (KSA). Błońského tvorba sahá za hranice fotografie, prolíná se od velkoformátové fotografie přes experimentální fotografické techniky a inscenovanou fotografii až po interaktivní počítačové umění a instalaci. Autor realizoval více než 100 výstav, z toho 20 individuálních po celém světě. Žije v Krakově.

RICHARD BOLČO (*1993, Rimavská Sobota)

Student čtvrtého ročníku Ateliéru fotomédií na Katedře intermédií a digitálních médií na Akademii umění v Banské Bystrici. Charakteristickým prvkem jeho tvorby je triptych, forma mikropříběhu, který téma naznačuje, ale nechává nedokončené. Využitím filmového vizuálu a přesahu do GIF se dostává blíže i k nezúčastněnému divákovi. Podnětem pro jeho tvorbu je většinou aktuální dění v jeho blízkém okolí.

JANA HOJSTRIČOVÁ (*1972, Myjava)

Vystudovala VŠVU v Bratislavě, kde od roku 1998 pedagogicky působí na Katedře fotografie a nových médií. Pracuje jako profesionální fotografka. V roce 2013 získala slovenskou cenu Fotograf roku. Nosným tématem její tvorby je tělo, které staví do kontextu s rostoucím vlivem konzumní společnosti. V současnosti zaměřuje fotografickou tvorbu na vizuální sociologickou interpretaci stavu dnešní rodiny. Od roku 2010 pracuje na společných projektech s Palem Machem, v rámci kterých autorsky aplikují fotografický obraz na sklo. Tyto projekty představili na několika výstavách na Slovensku i v zahraničí.

PETER HOMOLA (*1977, Zvolen)

V roce 2007 absolvoval magisterské studium v Ateliéru výtvarné fotografie na VŠVU v Bratislavě. Věnuje se konceptuálním přesahům ve fotografii, zkoumaní reality a jejího uchopení ve vztahu k fotografii. Mezi jeho výrazné zájmy patří vaření a zahradničení. Žije v Bratislavě a v současnosti se fotografii nevěnuje.

DOMINIKA HORÁKOVÁ (*1974, Bratislava)

V roce 2007 ukončila doktorské studium na VŠVU v Bratislavě pod vedením Miloty Havránkové. Od roku 1996 je členkou fotoskupiny Agat. Je zakládající členkou a předsedkyní iniciativy Kulturfabrik. Od roku 2016 působí jako odborná asistentka na Katedře fotografie a nových médií VŠVU v Bratislavě. Ve své volné tvorbě se zabývá zejména konceptuální fotografií s tématem městského prostředí a zátiší, taktéž fotografováním architektury, designu, organizováním multikulturních akcí a kurátorstvím výstav.

MARKO HORBAN (*1975, Poprad)

V letech 2000-2006 vystudoval fotografii na VŠVU, kde od roku 2007 působí na Katedře fotografie a nových médií jako odborný asistent. Jeho fotografické projekty se v minulosti víc zabývaly rodovou a osobní identitou, v současnosti se jeho zájem přesunul do oblasti datových archívů a experimentování s hraniční definicí fotografického obrazu.

JÚLIA LAUFOVÁ (*1993, Poprad)

Studentka pátého ročníku ateliéru Fotomédium na Katedře intermédií a digitálních médií na Akademii umění v Banské Bystrici. Její práce často vycházejí z momentálních impulzů. V celé její tvorbě se neustále opakují motivy kostky a čtverce, které ji fascinují. Díla jsou většinou abstraktní, charakterizují její momentální stav mysli a pocity.

SILVIA SAPAROVÁ (*1975, Bratislava)

V roce 2000 absolvovala magisterské studium na Katedře fotografie a nových médií na VŠVU v Bratislavě (ateliér Miloty Havránkové), v roce 2006 zde ukončila také doktorské studium a v roce 2014 obhájila docenturu. Od roku 2007 zde vedla Ateliér fotografie a v roce 2015 se stala vedoucí Katedry fotografie a nových médií. Silvia Saparová prezentovala svoje práce na mnoha samostatných a kolektivních výstavách a festivalech doma i v zahraničí. Ve své práci se prioritně věnuje inscenované fotografii zaměřené především na zobrazování žen, jejích možných rolí, aktivit či sociálních vazeb. Žije v Rakousku a pracuje v Bratislavě.

ANTON SLÁDEK (*1956, Bratislava)

V letech 1971-1975 navštěvoval Střední školu uměleckého průmyslu v Bratislavě. V letech 1977-1982 studoval obor Umělecká fotografie na Filmové a televizní fakultě AMU v Praze. Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách Slovenské národní galerie v Bratislavě, Moravské galerie v Brně a Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. V roce 1996 získal první cenu Czech Press Photo za soubor divadelních fotografií. V rámci volné tvorby dlouhodobě pracuje na tématech mizející a nově vznikající Bratislavy či hry světla a stínu. Věnuje se také vydavatelské činnosti. Žije v Bratislavě.

MAGDA STANOVÁ (*1981, Prešov)

V roce 2007 ukončila magisterské studium na VŠVU v ateliéru Miloty Havránkové. Její diplomovou práci nazvanou V tieni fotografie, kterou knižně vydala Fundacja Sztuk Wizualnych v Krakově, nominoval Joan Fontcuberta na Discovery Award francouzského fotografického festivalu Rencontre d’Arles. Její druhou knihu Algoritmy v umění vydala letos Akademie výtvarných umění v Praze. Tvorba autorky se vyznačuje důkladným, až filozoficko-vědeckým ponorem do tématu, kterému však nechybí lehkost a vtip. Pracuje s kresbou, textem, konceptuálními a výtvarnými přesahy. Není aktivní fotografkou, ale ve svých pracích ráda o fotografii přemýšlí.

OLJA TRIAŠKA STEFANOVIĆ (*1978, Novi Sad, Srbsko)

V roce 2007 absolvovala magisterské studium na VŠVU v Bratislavě v ateliéru Miloty Havránkové na Katedře fotografie a nových médií. V roce 2010 byla finalistkou soutěže Národní galerie v Praze a skupiny ČEZ pro mladé umělce Cena 333 a v roce 2016 získala slovenskou cenu Fotograf roku 2015. Její dílo je zastoupeno ve sbírkách Nitrianské galerie v Nitře. Ve své tvorbě se zabývá vztahem mezi fotografií a prostorem, jeho historickou a sociologickou pamětí, hranicemi mezi interiérem a exteriérem, zánikem prostoru, ale i simulací a změnou jeho funkcionality.

JÁN STRIEŠ (*1953, Banská Bystrica)

V roce 1972 dokončil studium na fotografickém oddělení Střední školy uměleckého průmyslu v Bratislavě a byl prvním maturantem Miloty Havránkové. V letech 1973-1977 studoval na Katedře umělecké fotografie FAMU v Praze. Od roku 1977 až dodnes pedagogicky působí na Oboru užité fotografie Školy uměleckého výtvarnictví v Bratislavě. Jeho tvorba zahrnuje portréty, zátiší, zapomenuté prostory, koláže, výtvarné zásahy do fotografie, asambláže, objekty a grafiky.

MÁRIA ŠIMKOVÁ (*1993, Trenčín)

Je studentkou pátého ročníku ateliéru Fotomédium na Katedře intermédií a digitálních médií Fakulty výtvarných umění Akademie umění v Banské Bystrici. Jádrem její tvorby je otázka smyslu života a našeho konání v něm. Zachycuje prázdno a pomíjivost okamžiku prostřednictvím záběrů strnulých živých soch, jako symbolu něčeho stálého, co zůstává v kontrastu s plynutím času. Zachycuje náš narušený vztah k mysli a ke své podstatě.

JANA ŠTURDÍKOVÁ (*1983, Bratislava)

V letech 2003-2007 vystudovala dramaturgii na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, v letech 2004-2008 fotografii na VŠVU v Bratislavě a v roce 2015 ukončila bakalářské studium na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Je spoluzakladatelkou a performerkou autorského výtvarného divadla Non.Garde, které vzniklo v Bratislavě v roce 2007. Její fotografické práce, stejně jako její divadelní inscenace, jsou charakteristické čistým vizuálním jazykem, který přirozeným a nenásilným způsobem sleduje precizně zvolenou a zpracovanou myšlenku.

MIRO ŠVOLÍK (*1960, Zlaté Moravce)

V letech 1975-1979 vystudoval fotografii na Střední škole uměleckého průmyslu v Bratislavě, v letech 1981-87 pokračoval ve studiu fotografie na FAMU v Praze. Od roku 2009 působí jako vedoucí Ateliéru kreativní fotografie na VŠVU v Bratislavě. Vlastní tvorbu charakterizuje jako neustálé hledání autentičnosti vyjádření a celoživotní vášně k fotografii. Žije v Praze.

V roce 2000 oslovila Milotu Havránkovou ke spolupráci na vývoji originálních designových šatů za použití digitální fotografie mezinárodní společnost zabývající se informačními technologiemi Hewlett-Packard (HP). Jelikož společnost HP již dlouhodobě sledovala její kreativní a systematický zájem o přesahy a nestandardní využití fotografie a sítotisku do textilní tvorby, rozhodla se finančně podpořit textilně-fotografický workshop, který autorka vedla ve svém Ateliéru výtvarné fotografie na VŠVU v Bratislavě, zajištěním veškerého fotografického materiálu, včetně nezbytného plotru a hedvábí.

Tou dobou začínal dynamicky růst zájem o hledání nových možností praktického využití digitálních médií, proto se firma HP rozhodla investovat touto cestou do kreativního výzkumu, který prostřednictvím vlastních i studentských experimentů realizovala právě Milota Havránková. Během ročního workshopu vznikly originální modely šatů s aplikovaným potiskem fotografií ve čtvercovém formátu. Hedvábí s fotografickým potiskem se nakonec nepodařilo barevně ustálit natolik, aby odolávalo praní a mohlo být využito v praxi, i proto modely šatů přestaly být vnímány jako užité produkty a přirozeně začaly fungovat jako autonomní umělecké objekty.

Instalace kazet s jedinečnými textilně-fotografickými díly výstižně demonstruje otevřenou atmosféru technologického nadšení, prosakujícího do vizuálního umění na začátku nového tisíciletí. Na závěrečných módních přehlídkách, které pod názvem FOTOIMAGO proběhly postupně v Bratislavě, Košicích a v Praze, byly prezentovány ukázky hedvábných šatů s originálními textilními fotografiemi studentů a Miloty Havránkové. Workshop se tak stal jedním z pilotních projektů, kdy pod vlivem velkých společenských očekávání od nástupu digitálních technologií došlo k významnější spolupráci mezi průmyslovým investorem a vzdělávací institucí tvůrčího typu.

Na projektu se dále podíleli Jana Hojstričová, Jana Ilková, Ján Ondrejka, Tomáš Poruben, Soňa Sadloňová, Silvia Saparová, Kristína Schraeiberová, Silvia Slavkovská, Juraj Staško a Ján Záborský.

Firma HP zapůjčila škole digitální kameru, skenery, počítače a plotry. Studenti nejdřív nafotografovali vybraný objekt, který následně počítačově zpracovali. Fotografie pomocí plotru přetiskli na hedvábí o rozměru 1×1 metr a z jednotlivých kusů látek vytvořili co nejjednodušší modely šatů. Na výsledném produktu bylo nejzajímavější to, že zvětšená či různě upravená fotografie vytištěná na hedvábném materiálu vypadala úplně jinak, než klasická tištěná fotografie.