Dílo švýcarského fotografa Wernera Bischofa (1916–1954), uznávaného mistra černobílé fotografie, vzniklo v průběhu velmi krátkého období, během kterého stihl procestovat velkou část světa.
Dílo švýcarského fotografa Wernera Bischofa (1916–1954), uznávaného mistra černobílé fotografie, vzniklo v průběhu velmi krátkého období, během kterého stihl procestovat velkou část světa.
Jeho život byl životem moderního muže. V průběhu 40. let 20. století, kdy se věnoval ateliérové fotografii v Curychu, si osvojil styl tzv. Neues Sehen (Nového vidění), který využil při rozsáhlé dokumentaci zkázy a znovuobnovování zničené Evropy na konci druhé světové války. V období rodícího se fotožurnalismu byly jeho fotografie publikovány v předních magazínech západního světa a Bischof se v roce 1949 stal prvním členem dnes již legendární a věhlasné agentury MAGNUM Photos.
Mezinárodní uznání mu přinesla reportáž o indickém hladomoru z roku 1951. Na svých dlouhých cestách po Asii dokumentoval vzájemnou konfrontaci tradice a moderního světa. Na podzim roku 1953 se vydal do USA, kde vytvořil řadu velkoformátových barevných kompozic. V touze najít harmonii mezi člověkem a přírodou pokračoval přes Střední Ameriku na jih, kde roku 1954 nešťastně zahynul při autonehodě v peruánských Andách.
1916 Narozen 26. dubna v Curychu. Vyrůstá v Curychu, Kilchbergu a Waldshutu. Jeho otec je ředitelem farmaceutické továrny a nadšený fotograf amatér. Jeho matka zemřela předčasně roku 1931.
1932 Studuje fotografii u Hanse Finslera v nově otevřené fotografické třídě Střední umělecké školy v Curychu. Maturuje roku 1936.
1936 Otevírá si studio Fotografik v Curychu. Pracuje pro reklamní agenturu Amstutz & Herdeg. Dostává zakázku na Swiss Expo 1939.
1939 Vydává se do Paříže, kde se chce stát malířem. Po vypuknutí druhé světové války se však vrací zpět do Švýcarska, kde tráví dva roky ve vojenské službě.
1942 Fotografuje pro měsíčník Du vedený Arnoldem Küblerem. Publikuje svou ateliérovou tvorbu – módu, reklamu a abstraktní fotografie. První velké fotografické cykly jsou z roku 1943. Je členem umělecké skupiny Allianz.
1945 Najímá ho Schweizer Spende a Bischof dokumentuje poválečnou Evropu: jižní Německo, Francii, Lucembursko, Belgii, Holandsko. Začíná pracovat s barevným filmem.
1946 Cestuje do Německa, Itálie a Řecka. V Miláně se setkává se svou budoucí ženou Rosellinou Mandel. Vydává své portfolio „24 Photos“.
1947 Pokračuje do Maďarska a Rumunska.
1948 Vydává se do Československa, Polska, Finska a Norska. Dokončuje fotodokumentaci poválečné Evropy.
1949 Vstupuje do agentury Magnum. Cestuje do Německa, Itálie, Velké Británie a Francie. Pracuje pro Picture Post, Illustrated, Observer, Life, Epoca a Du. Bere si Rosellinu Mandel za ženu.
1950 Navrhuje knihu „Mutter und Kind“ pro sdružení Migros-Genossenschafts-Bund. Nadále cestuje po Evropě, navštěvuje Island. Narodil se mu první syn Marco.
1951 Tráví šest měsíců v Indii. Jeho reportáž o hladomoru v Biharu pro magazín Life mu přináší mezinárodní uznání. Navštěvuje Sikkim. Rok tráví v Japonsku. Odtamtud vyráží do Koreje.
1952 V Tokiu je spolu se svou ženou Rosellinou, pracuje pro magazín Life. Cestuje přes Hong Kong do Indočíny, kde působí tři měsíce jako korespondent pro Paris Match, vrací se přes Indii a Cejlon.
1953 Návrat do Curychu. Vybírá asijské fotogarfie pro výstavu a knihu s názvem Lidé dálného východu. Plánuje delší cestu napříč Jižní Amerikou. Pluje do New Yorku. Čtyři měsíce tráví dokumentováním dálnic v různých státech USA.
1954 Spolu s Rosellinou se vydává z New Yorku do Mexico City. Dále pokračuje sám. Kvůli reportážím pro Magnum a Life letí do Panamy, Santiaga de Chile a Limy.
16. května 1954 Werner Bischof umírá při nehodě, když se jeho vůz zřítí do rokle v peruánských Andách. O devět dní později se v Curychu narodil jeho druhý syn Daniel.
